Chcete-li vědět, co se u mě děje, jste na víceméně špatné adrese. Aktuality vždy najdete na mém Twitteru.

Twitter neumožňuje pouze uspokojit něčí potřebu něco povědět ostatním, ale může sloužit i jako pomůcka v různých oblastech. Tou jednou, která mi chyběla, byla anglická slovíčka.

Letos se mi poštěstilo dvakrát navštívit Irsko. Do tweetů se mi nepovedlo dát vše, co jsem tam dát chtěl, vzal jsem tedy ty z listopadové návštěvy a řádně je okomentoval. K tomu jsem pak přidal i pár poznámek z první, červnové návštěvy.

Na základě potřeby získat titul CUDr. udílený universitou Divina Comedia bylo třeba vypracovat disertační práci. Zde uvádím její plné znění, pokud by náhodou nebyla k nalezení v universitní knihovně.

Knihu Nicka Cavea Smrt Zajdy Munroa předcházely velmi nadšené recenze s mnoha přísliby. Protože ve spoustě případů hodnocení recenzentů ovlivní můj výběr (a většinou to sedí) a protože Nick Cave je dobrý autor, po knize jsem sáhl hned, jakmile vyšla v českém překladu. Je však tak dobrá, že se stane románem roku, jak někteří předjímají?

Reportér ČT popustil na Facebooku uzdu své vášni a napsal, co si myslí o čínské velvyslankyni. Bez ohledu na to, co napsal, se obhajoval tím, že by pak nemohl nic říct ani před manželkou. Není to tak jednoduché, jak si představuje.

V půl jedenácté jsem konečně dorazil do vytoužené Vídně. Cesta byla špatná. Vyjížděl jsem za tmy, skoro až do Brna byla nepříjemná mlha a pršelo. Odrazky na silnicích se – také díky špatně stíranému přednímu sklu – vlnily jako právě vylíhnutí duchové a snažily se odpoutat pozornost od jízdy. Přibližně čtyřicet kilometrů před Vídní byl zase provoz natolik hustý, že se jelo šedesát až sedmdesát.

Mé rozhodnutí přečíst si mne dosud neznámou knihu Jonathana Littella se dostavilo ihned poté, co jsem se o ní dozvěděl z jedné recenze. Ono odhodlání padlo na základě recenzentovy výtky, že autor jaksi zapomněl na „morální rámec“. Jenže přesně tohle bych od knihy čekal. Ať samozvaní moralisté táhnout třeba i na Sibiř. Ať si lidé toužící po servírovaném a jasně okomentovaném dobru a zlu zalezou do dřevníku a čtou si zjednodušené pohádky pro mentálně zaostalejší.

Poslanci evropského parlamentu jsou stejní šíbři jako ti naši. Dostávat např. příspěvky na dopravu a ještě mít zdarma metro bylo spíše vnímáno jako český Kocourkov. Ale zmrdi jsou i v evropském parlamentu:

Zřejmě nenajdete příliš mnoho uživatelů Internetu, kteří by alespoň neznali Google. Pro mnohé z nich pouze vyhledávací nástroj, pro ostatní vlastní svět. Pro všechny pak ale může být zajímavý příběh, který se za tímto nástrojem skrývá.