Nová verze vývojového prostředí pro platformu .NET nechala na sebe poměrně dlouho čekat, ale nyní můžeme s uspokojením říci, že Visual Studio .NET je tu.
Visual Studio je vývojový nástroj, který umožňuje vytvářet projekty
od těch nejjednodušších jako je textová konzole až po ty
nejnáročnější v podobě webových služeb komunikujících mezi sebou
pomocí XML. Když vývoj, tak programovací jazyk. Standardně jsou s Visual
Studiem dodávány tři: C++, Visual Basic a C# podobný Javě, ovšem
z jejích nedostatků poučen (v blízké budoucnosti bude ještě zdarma od
Microsoftu pro zaregistrované uživatele k dispozici J#).
To ale neznamená, že by těchto jazyků nemohlo býti více. Právě
naopak, od různých dodavatelů již v současné době existuje na dvě
desítky dalších jazyků, ve kterých lze ve Visual Studiu vyvíjet. To je
umožněno díky tomu, že VS.NET je určeno pro projekty, které budou běžet
na .NET Frameworku (jsou výjimky, např. u jazyka C++ si lze zvolit, zda
cílovou platformou budou Windows či .NET, ale to nyní vynecháme). To
s sebou ovšem nese mimo jiné jeden důsledek, ze kterého mohou být řádně
šokovaní použivatelé Visual Basicu – ten, aby mohl využívat vlastnosti
a objektový základ .NET Frameworku, se totiž stal plnohodnotným objektovým
programovacím jazykem (nyní již opravdu) a dost věcí je jinak. Pojďme se
tedy na Visual Studio .NET podívat.
Jak bývá u software zvykem, i Visual Studio je rozděleno do několika
základních edic, které lze zakoupit: Professional, Enterprise Developer a
Enterprise Architect, přičemž v ruce (a na počítači) jsem měl poslední
uvedenou edici. Při rozbalení krabice jsem zavzpomínal na staré časy, kdy
se software dodávalo na několika (desítkách) disket a instalace se nazývala
diskotékou. Kompletní instalace VS.NET je na 7 CD, přičemž na dalších
devíti jsou vývojářské verze .NET Enterprise Serverů (jmenujme alespoň MS
SQL 2000 Server, BizTalk Server, Windows 2000 Server). Před vlastní
instalací je však zapotřebí provést velké množství úprav v systému.
Tu nainstalovat poslední opravný balíček, tam poslední internetový
prohlížeč, tuhle zase IIS a další. Na systémovém disku je potřeba mít
dostatek místa nejen pro .NET Framework, ale i pro další součásti VS (To
mě ovšem přivádí do stavu šílenství, ze kterého nebývá návratu. KDY
UŽ SI KONEČNĚ BUDU MOCI NAINSTALOVAT SOFTWARE KAM CHCI JÁ A NE VÝROBCE?!).
Teprve pak je možné začít instalovat. Doba instalace včetně přípravy se
může pohybovat kolem hodiny a půl až klidně přes čtyři hodiny.
Každopádně postupoval jsem přesně podle instrukcí a nestalo se, že bych
zabloudil, nebo že by se vyskytl (byť jediný) problém.
Jak bylo řečeno v úvodu, Visual Studio slouží (hlavně) k vývoji
projektů, které využívají možností .NET Frameworku. Při volbě nového
projektu si tedy vyberete jazyk (pokud to má pro daný projekt význam) a typ
projektu, tedy např. webovou službu. Samozřejmě je jasné, že v rámci
projektu můžete různé knihovny psát v různých jazycích. Dnes je již
možné bezproblémově spojit dohromady C++, VB a C#.
Prostředí Visual Studia .NET je rozděleno do několika částí (viz
předchozí obrázek). Vlevo je okno nazvané Toolbox a obsahuje dostupné
prvky, které lze vkládat do návrhového okna (na obrázku je to část
s fotografií Billa). Dále je tam okno Properties, kde lze upravovat
vlastnosti a události jednotlivých prvků vložených do formuláře. Pod
návrhovým oknem je výstup z překladu a konečně napravo průzkumník
vašeho řešení (který byl mj. vylepšen). Další okna již nejsou vidět,
ale lze se na ně přepnout. Class View umožňuje procházet všechny třídy
(objekty) deklarované v projektech, Dynamic Help se na základě vašeho
chování snaží nabídnout relevantní odkazy do nápovědy či MSDN Library.
Všechny okna si můžete dle libosti přeuspořádat (sám jsem tak učinil,
proto na obrázku není standardní rozložení).
Až dosud však šlo
o vlastnosti, které bychom od takovéhoto nástroje čekali. Naprostou bombou
(alespoň pro mne) je Server Explorer. Při ladění aplikací vůči SQL
Serveru potřebuji znát, zda opravdu vše proběhlo tak, jak má. Často se
dívám do Event Logu a také sleduji běh služeb systému. Dosud jsem musel
kvůli tomu otevírat několik jiných oken a různě mezi nimi přepínat. Tomu
je konec díky zmíněnému průzkumníkovi, který všechny uvedené vlastnosti
a mnoho dalších zobrazuje v rámci Visual Studia. Ovšem to není vše. Pokud
potřebujete některé ukazatele sledovat ve vaší aplikaci, přetáhněte jej
myší např. na formulář a již jej můžete používat. Super!
Ovšem na projektu nepracují pouze nekvalifikovaní dělníci a přidavači
(čti programátoři), ale také analytici a návrháři. Ti musí kromě
jiného tvořit datové modely či modely tříd. Visual Studio .NET jim
přichází vstříc a jeho součástí je i Visio 2002. Pokud jste četli mou
recenzi tohoto nástroje v letošních únorových SWN, pak víte, že jsem
nebyl nadšen z nemožnosti generovat SQL skripty či z UML diagramů
zdrojové kódy tříd. Nyní ovšem mohu zvolat konečně použitelné Visio!,
neboť tento produkt je přizpůsoben Visual Studiu a dokáže jak generovat
třídy, tak dostatečně přesvědčivě modelovat E-R diagramy a vytvářet
SQL skripty pro různé databáze.
Pro sledování verzí je k dispozici Visual SourceSafe, ovšem stále ve
verzi 6.0 (recenzi viz SWN 4/2000) a nezdá se, že by se cokoliv mělo změnit.
V dnešní době každý příčetný člověk nutně musí volat po
plnohodnotném konfiguračním řízení včetně správy požadavků
(přičemž základní funkčnost dokáže napsat jeden člověk za cca půl
roku). Každopádně je zde místo pro produkty třetích stran, kterým Visual
Studio .NET umožňuje integrovat se.
Častou noční můrou úspěšných webových stránek je velká
vytíženost serveru. Abyste mohli včas zasáhnout (a včas znamená
nejpozději v době vývoje), je k dispozici Application Center Test. Díky
němu můžete simulovat zatížení vašeho serverů například po dobu
24 hodin a na základě výsledků zobrazených např. ve formě grafů
provést odpovídající úpravy ve zdrojových kódech.
Visual Studio ovšem není jen C# či Visual Basic. Pracovat lze např.
s SQL kódem a ladit uložené procedury na MS SQL Serveru. Automatické
doplňování kódu nefunguje pouze v C++, ale také např. při editaci HTML.
S novinkou ASP.NET se již neplácáte s dvojím kódem dohromady (ASP a
HTML), ale jde o oddělené věci. Neskutečně dobře se pracuje s XML (viz
vložený rámeček) a mnohé další.
S popisem nových vlastností bychom mohli pokračovat, ale bohužel není
místo. Na závěr tedy důležitá odpověď na otázku jak se s novým Visual
Studiem pracuje. Shrnuto do jednoho slova: skvěle. Narazil jsem sice na pár
drobností, které bych jakožto nesmírně líný programátor ocenil (např.
v editoru vlastností když dablkliknu na True, změní se hodnota na False;
propracovanější nápověda), ale jde opravdu o maličkosti, které nezhatí
mé nadšení z vlastností, které produkt za neskutečně skvělou cenu
(s porovnáním s konkurencí) nabízí. Dovoluji si tvrdit, že nejen díky
možnostem produktu, ale i programovacích jazyků (hlavně C#), může dojít
k útlumu Javy, pokud Microsoft umožní (nebo sám provede) portaci .NET
Frameworku pro Linux. Věřím, že jsme vstoupili do nového prostoru
možností, kterých je nutno využít.
Plusy, mínusy, závěr
Plusy
- XML
- Server Explorer
- ASP.NET
- Cena
Mínusy
- Drobné nedotaženosti v GUI
- Nepříliš vyvedená nápověda
- Starý Visual SourceSafe
Závěr
- Velmi kvalitní vývojový nástroj pro platformu .NET Framework a
Windows.
Tento článek byl napsán pro časopis Softwarové noviny 4/2002.
Upozornění: tento text neprošel redakční úpravou, takže je
tak, jak byl napsán včetně případných chyb. Žádná část tohoto
článku nesmí být použita bez předchozího souhlasu autora.
Seznam mých dalších článků je v tomto přehledu.