InterBase a UDF

Pokud začnete s databázovým strojem InterBase opravdu pracovat, nabudete dojmu, že vám něco chybí. Tento pocit je umocněn, jestliže máte zkušenosti s databází většího rozměru (Oracle, MS SQL Server). Jsou to funkce, které byste rádi použili například ve výběru množiny (příkaz SELECT).

Představte si, že máte v tabulce sloupeček s reálnými čísly a vy chcete jejich druhou odmocninu. Nebo potřebujete na základě hodnoty nějakého čísla vrátit řetězec (v Oracle funkce DECODE, v MS SQL Serveru CASE) a další. V InterBase k tomu slouží User Defined Functions (UDF), což jsou knihovny DLL (na platformě Windows samozřejmě), ve kterých jsou všechny potřebné funkce uloženy. Takovouto DLL si můžete napsat sami, lze použít C++ ale i třeba Delphi.

Ačkoliv se může zdát, že na první pohled InterBase nic nenabízí, není to tak docela pravda. Ve standardní dodávce je totiž knihovna pojmenovaná ib_udf.dll, která dává programátorům k dispozici hned několik funkcí (popis je uveden v tabulce). Ukažme si na několika příkladech, jak je použít.

Začneme odmocninou. Není sice tak zcela běžné, že v databázích odmocňujeme, ale co když je potřeba počítat například pomocí Pythagorovi věty?

Nejprve musíte říct databázovému serveru, že vůbec nějaká takováto funkce existuje a kde ji má hledat. K tomu slouží příkaz DECLARE EXTERNAL FUNCTION, jehož syntaxe vypadá následovně:

1) DECLARE EXTERNAL FUNCTION name
2)   [ datatype | CSTRING ( int)
      [, datatype | CSTRING ( int) ]]
3)   RETURNS { datatype [BY VALUE] |
               CSTRING ( int)} [FREE_IT]
4)   ENTRY_POINT 'entryname'
5)   MODULE_NAME 'modulename';

V prvním řádku určíme, jak se bude naše funkce jmenovat, druhý řádek určuje parametry, třetí návratovou hodnotu, čtvrtý název funkce, pod kterým byla v knihovně exportována a konečně poslední říká název knihovny.

Ale zpět k odmocnině. V uvedeném souboru je exportovaná funkce IB_UDF_sqrt, kterou je tedy potřeba načíst:

DECLARE EXTERNAL FUNCTION sqrt
  DOUBLE PRECISION
  RETURNS DOUBLE PRECISION BY VALUE
  ENTRY_POINT "IB_UDF_sqrt"
  MODULE_NAME "ib_udf";

a teď nám již nic nebrání tomu ji použít:

SELECT sqrt (SOMENUMBER) FROM SOMETABLE;

Funkce, kterou ovšem zřejmě postrádáte mnohem více, je vrácení podřetězce z řetězce nebo délku textu. I tyto funkce jsou v naší knihovně obsaženy. Protože vrácení podřetězce vyžaduje více parametrů, ukažme si její deklarování:

DECLARE EXTERNAL FUNCTION substr
        CSTRING(80), SMALLINT, SMALLINT
        RETURNS CSTRING(80) FREE_IT
        ENTRY_POINT "IB_UDF_substr"
        MODULE_NAME "ib_udf";

Příkaz SELECT ovšem není jediný, kde lze uživatelské funkce použít. Podobně můžeme volat UDF v příkazech UPDATE, INSERT, nebo v klauzuli WHERE a další. Trošku odlišným způsobem je lze použít taktéž v příkazu CREATE TABLE (zde funkce upper):

CREATE TABLE LOVEY (
  NAME VARCHAR (20),
  SURNAME VARCHAR (20),
  FULL_NAME_UPPER COMPUTED BY
    (upper (NAME) || " " || upper (SURNAME))
);

V níže uvedené tabulce jsem uvedl názvy standardních funkcí a jejich krátký popis. Pokud budete chtít znát všechny podrobnosti, zejména jak tyto funkce načíst do databáze, podívejte se na skript Ib_udf.sql, který je společně s databází dodáván.