Visual Studio .NET 2003

Uběhl rok a kousek a společně s novým serverovým operačním systémem Microsoftu je tu i Visual Studio .NET 2003 (a 64-bitový databázový server MS SQL Server 2000). Ne náhodou byly všechny tři produkty uvedeny na trh současně. 64-bitový SQL Server je totiž určen pro 64-bitový Windows 2003 Server a Visual Studio umožňuje vyvíjet jak pro zmíněná Windows (.NET Framework je součástí serveru, takže odpadá nutnost distribuce), tak i pro databázový server (ovšem nenechte se tímto zmást, jak uvidíte dále, pomocí Studia lze tvořit aplikace pro cokoliv, na čem .NET Framework může běžet). Právě díky Windows 2003 Server, kolem kterého se „motalo“ nejvíce zpráv, bylo Studio (a i databázový server) trochu v pozadí, což je škoda.

Pojďme si ve zkratce říct, co to Visual Studio .NET (dále jen VS.NET) 2003 vlastně je. Jedná se o vývojový nástroj, který umožňuje vytvářet projekty od těch nejjednodušších jako jsou textové konzole až po ty nejnáročnější v podobě webových služeb komunikujících mezi sebou pomocí XML. Cílovou platformou je primárně .NET (Compact) Framework, který může být — podobně jako např. Java — na všech různých platformách (jde jen o to napsat jeho implementaci pro konkrétní operační systém či zařízení). V některých případech (např. Visual C++) je možné přeložit aplikaci přímo pro platformu Windows a není pak potřeba mít na cílovém počítači nainstalovaný .NET Framework.

O VS.NET 2003 se tvrdilo, že v něm najdete to, co se nestihlo dát do předchozí verze. Dalo by se tedy říct, že letošní vydání je rozšíření loňského. Ale nenechte se zmást. Samozřejmě obsahuje dost vlastností, které mohly být součástí verze 2002, ale stejně tak obsahuje možnosti, které dříve zahrnuty do distribuce být prostě nemohly (např. díky tomu, že Windows 2003 Server byl stále ještě ve vývoji). Nejen z uvedených důvodů dnes přistoupím k recenzi trochu jiným způsobem. Nebudu zde popisovat pouze novinky (ovšem místa dostanou nejvíce), ale popíši i některé vlastnosti, které byly sice nové loni, ale do recenze se nevešly (viz SWN 4/2002) a jsou stále aktuální.

Jak bývá u software tohoto druhu zvykem, i VS.NET 2003 je rozděleno do několika základních edic, které lze zakoupit: Professional, Enterprise Developer a Enterprise Architect, přičemž v ruce (a na počítači) jsem měl poslední uvedenou edici. Při rozbalení krabice jsem zavzpomínal na staré časy, kdy se software dodávalo na několika (desítkách) disket a instalace se nazývala diskotékou. Kompletní instalace VS.NET 2003 je na 6 CD, přičemž na dalších desíti jsou vývojářské verze .NET Enterprise Serverů (jmenujme alespoň MS SQL 2000 Server, BizTalk Server, Windows 2003 Server) plus Visual SourceSafe a Visio.

Před vlastní instalací je však zapotřebí provést velké množství úprav v systému. Tu nainstalovat poslední opravný balíček, tam poslední internetový prohlížeč, tuhle zase IIS a další. Bohužel ne vše je na CD obsaženo (např. poslední service pack pro Windows 2000). Na systémovém disku je potřeba mít dostatek místa nejen pro .NET Framework, ale i pro další součásti VS.NET (To mě ovšem přivádí do stavu šílenství, ze kterého nebývá návratu. KDY UŽ SI KONEČNĚ BUDU MOCI NAINSTALOVAT SOFTWARE KAM CHCI JÁ A NE VÝROBCE?!). Teprve pak je možné začít instalovat. Doba instalace včetně přípravy se může pohybovat kolem hodiny a půl až klidně přes čtyři hodiny. Každopádně postupoval jsem přesně podle instrukcí a nestalo se, že bych zabloudil, nebo že by se vyskytl (byť jediný) problém.

Konečně nastal ten správný čas, kdy je možné VS.NET spustit. První, co zaregistrujeme, jsou změny na výchozí stránce (Start page), která byla předělána. Sekce My Profile a Project mají nyní vlastní záložku a záložka Online Resources obsahuje rozšířené informace přímo od Microsoftu (ovšem je nutné mít rozumné připojení k Internetu — tedy u nás ještě minimálně osm let nedostupná věc). Drobná vylepšení zaznamenal i Solution Explorer, jmenujme dvě přibyvší tlačítka pro práci s nástrojem řízení zdrojů (např. Visual SourceSafe, řeč o něm bude dále) — Checked Out Exclusive a Checked Out Shared.

Máte-li nainstalovanou předchozí verzi, je možné z ní kdykoliv převzít nastavení do verze 2003 (Studio se na začátku zeptá automaticky, později je k dispozici speciální přepínač).

Další změna, nebo v tomto případě spíše rozšíření, je nový .NET jazyk J# (jde o jednu z věcí, která se nestihla do verze 2002 a po dokončení ji bylo možné dodatečně stáhnout z webu společnosti Microsoft). Jazyk J# je kompatibilní se syntaxí Javy, což by mělo umožnit pokud možno rychlý a bezbolestný přechod do prostředí .NET (někteří lidé se mylně domnívají, že to, co napíší v J# jim poběží na nějakém Java Virtual Machine). Myslím si, že je tohle správný postup, jak nalákat vývojáře od konkurenčního jazyka a prostředí.

Novinky jsou i v jednotlivých jazycích (případně v jejich podpoře). Protože nemá význam vypisovat zde všechny pro každý z nich, uvedu ty nejzajímavější (z mého pohledu) pro C# (vyznavači ostatních jazyků jistě prominou). Dokumentační komentáře začínaly třemi lomítky, nyní je možné použít i konstrukci

/** <summary>text</summary> */

. IntelliSense byla vylepšena kromě jiného o velmi kouzelnou věc — zachytávání událostí. Dejme tomu, že máte na formuláři tlačítko a chcete mu přidat v kódu nějakou událost. Napíšete tedy např.

this.button1.Click +=

a IntelliSense vám nabídne zadat nejen událost, ale hned pro ni vytvořit metodu (co by za to vývojáři v Delphi dali). Pro začátečníky bylo vytvořeno více příkladů (pro Windows Forms, programování grafiky a další).

Jestliže v loňské verzi bylo po instalaci k dispozici datové připojení pouze pro MS SQL Server, dnes je tomu již jinak. Nově se tu objevili poskytovatelé dat pro OLE DB, ODBC a Oracle 8i a 9i (je nutné mít Oracle klienta alespoň 8.1.7). Na Internetu pak existují i další poskytovatelé třetích stran pro zde nezmíněné databázové servery, např. pro Firebird. Opět jde o věci, které bylo možné dodatečně stáhnout, ale servírování přímo z CD je přeci jenom příjemnější (a programátory, stejně jako ženské, je potřeba rozmazlovat). Ovšem pokud jste přeci jenom měli staženého poskytovatele např. pro ODBC, je nutné věnovat pozornost změnám v .NET Frameworku 1.1 (viz dále).

Vaše aplikace nemusí běžet pouze na běžných osobních počítačích (ať již jako Windows Forms aplikace či jako webová služba na Internetu), ale i na kapesních počítačích typu PDA, na kterých je nainstalovaný .NET Compact Framework, jehož podpora je přímo součástí VS.NET. O podporu jde doslova a do písmene. Jakmile napíšete aplikaci, můžete si ji nechat přeložit a ihned vyzkoušet na emulátoru Windows CE nebo nasadit přímo na konkrétní přístroj. Samozřejmostí je i možnost ladění těchto aplikací. Nedostatkem ovšem je neshoda velikosti fontů na vývojovém počítači a na cílovém zařízení. To, co vypadá dobře ve VS.NET nemusí být nutně správné na kapesním zařízení (viz obrázek). Druhou nevýhodu, kterou jsem pocítil, je poněkud zdlouhavé spouštění aplikace na emulátorech.

Jednou z vlastností, které dělá vývojové prostředí atraktivním, je možnost ladění kódu a hledání chyb. To samozřejmě umí Studio od počátku, nyní nově obsahuje bezpečnostní rozšíření, které např. omezuje Just-In-Time ladění. Vzdálený debuging dokáže použít pípy (pipes), případně si můžete nechat automaticky stáhnout ladící symboly ze serveru. Příjemná je schopnost automaticky vstoupit (a ladit) webovou službu.

Pro webové služby nabízí VS.NET nový dialog pojmenovaný Web Reference, který umožňuje procházet a zobrazovat XML webové služby ve vašem projektu. Podporovány jsou také nové specifikace typu WS-Security, WS-Routing či WS-Attachments.

Společně s VS.NET je dodávána i nová verze .NET Frameworku, konkrétně 1.1 (zde bych rád upozornil na to, že pokud otevřete projekt z loňské verze, je automaticky změněn cílový .NET Framework právě na tuto novou verzi). Obsahuje ASP.NET Mobile Controls, které dříve byly dostupné pouze zvlášť. Přibyly také nové jmenné prostory pro připojení k databázím, např. System.Data.Odbc (pozor, ve verzi 1.0 bylo možné tohoto poskytovatele dat stáhnout zvlášť a zařadit se do jmenného prostoru Microsoft.Data­.Odbc) nebo System.Data.SQLSer­verCe pro mobilní verzi MS SQL Serveru. Několika změn doznalo i ADO.NET, ASP.NET a zabezpečení. Dále je zde podpora protokolu IPv6. Velmi dobrou vlastností je i možnost běhu aplikací pro .NET Framework verze 1.0 a 1.1 současně. Jednu výtku ale přeci jenom mám. Windows Forms stále neumožňují vše, co platforma Win32, což je přeci jenom trochu škoda — i dnes je stále dost vývojářů tlustých klientů a občas jim tu a tam něco chybí.

Jedno ze zklamání (ovšem přiznám se, čekal jsem ho), je Visual SourceSafe (recenzi viz zde), nástroj pro verzování zdrojových souborů. Již několik let je tento nástroj ve své šesté verzi a nezdá se, že by jeho vývoj kamkoliv jakkoliv pokročil. V dnešní době každý příčetný člověk (kterýmžto běžný manažer bohužel nebývá) nutně musí volat po plnohodnotném konfiguračním řízení včetně správy požadavků (přičemž základní funkčnost postačující i větším týmům dokáže napsat jeden člověk za cca půl roku). Každopádně je zde místo pro produkty třetích stran, kterým Visual Studio .NET umožňuje integrovat se.

Drobné výhrady mám k nápovědě. Ta je dodána v podobě MSDN Library, což s sebou nese jak výhody (nepřeberné množství informací nejen relevantních k VS.NET, ale je zde např. i dokumentace k MS SQL Serveru apod.) tak i značné nevýhody plynoucí z nedostatečně silného dotazovacího jazyka, použití boolevského modelu a neexistence věcí jako je např. thesaurus apod. (pro vysvětlení pojmů viz články Dokumentografické informační systémy (DIS 1 a DIS 2). Navíc občas člověk narazí i na broken linky.

Ačkoliv doporučená konfigurace je v podstatě stejná s mým počítačem, přesto bych si troufl tvrdit, že jde o rozumné minimum. Při větším projektu se totiž počítač zamyslí nebo něco „hledá“ na disku. Přesto se prodlevy nechají (musí) vydržet a mohu říct, že mé požadavky VS.NET plnilo srovnatelně rychle jako Delphi a citelně rychleji než verze předchozí.

VS.NET je moderní vývojový nástroj, ze kterého by si měly brát ponaučení ostatní firmy prodávající vývojářské nástroje (a od kterých vývojáři-uživatelé utíkají právě sem). Nová verze přinesla mnoho příjemných novinek, které nadále zvyšují již tak vysokou kvalitu tohoto nástroje (ale pozor, stále je co zlepšovat a je vhodné se poučit jinde).

Pokud máte loňskou verzi Studia a plně vám vyhovuje, asi přecházet nebude nutné (ačkoliv některé „vychytávky“ rozhodně stojí za to), ovšem má-li se stát platforma .NET vaším denní chlebem a chcete vyvíjet webové služby, databázové aplikace nebo programy pro kapesní zařízení, neváhejte a zbytečně neztrácejte čas přemýšlením zda ano či ne. VS.NET 2003 je v tomto případě nutností. Osobně vůbec nevěřím tomu, že konkurence přijde s lepším a levnějším nástrojem pro .NET, než je tento. Krásou je i komfortní ladění nejen pro klasické PC, ale i kapesní zařízení.

Obrázky

Vývoj pro kapesní zařízení. Na pozadí VS.NET 2003, v popředí emulátor Windows CE s běžící aplikací, kterou lze ladit. Všimněte si nesrovnalosti mezi návrhem formuláře a vlastním výsledkem.
Po stisku tabelátoru se doplní nový handler pro událost. Po druhém stisku kódu se vytvoří i vlastní metoda včetně názvu a parametrů.
Změny na úvodní stránce jsou ihned patrné. Někomu se líbí, někomu se líbit nemusí.

Plusy, mínusy, závěr

Plusy

• Pohodlné ladění pro kapesní zařízení
• Poskytovatelé dat pro Oracle, ODBC a ADO
• IntelliSense
• Ladění
• Cena

Mínusy

• Nápověda
• Trochu pomalejší emulátory kapesních zařízení
• Morálně zastaralý Visual SourceSafe

Závěr

• Velmi kvalitní vývojový nástroj pro platformu .NET Framework a Windows. PRODUKT MĚSÍCE

Kontakt

• Microsoft CZ